Stěny jako plátno, gauč jako skrýš

Málokdo si uvědomuje, že barevná paleta ovlivňuje i to, jak vnímáme spánkový komfort. Tmavé barvy místnost opticky zmenšují, což může v ložnici působit útulně, ale v malém obýváku, kde spí hosté, to vyvolává klaustrofobii. Zkuste kombinaci světlé stěny a výrazné sedačky. Kamarádka si pořídila do garsonky rozkládací gauč s velvetovým čalouněním v barvě butylové zelené. Bílé stěny a světlý dubový stůl vyvážily sytost. Když přijeli rodiče, stačilo rozložit gauč a přidat pár bílých povlečení. Prostor působil vzdušně, přesto měl charakter. Důležité je také myslet na povrchové materiály. Lesklé barvy odrážejí světlo a místnost opticky zvětšují, matné ji naopak zklidňují. V místnosti, kde spíte, volte spíš matné odstíny, aby místnost nebyla příliš ruši


Někdy děláme chybu, že kupujeme židle podle fotek a pak zjistíme, že se nám do bytu nehodí. Třeba když máte úzkou chodbu a široké židle blokují průchod. Proto doporučuju nejdřív změřit prostor kolem stolu – na každou stranu nechte aspoň 70 centimetrů, aby se dalo pohodlně odsunout. A pokud máte skleněný stůl, vyhněte se židlím s ostrými kovovými podnožemi, které by mohly desku poškrábat. Dřevěné dining chairs s měkkými konci nožiček jsou bezpečnější. Když jsem před lety zařizovala první byt, koupila jsem slevněné plastové židle s kovovými nohami – do týdne měly na koncích gumové krytky utržené a podlaha byla samá rýha. Od té doby sázím na masiv nebo kvalitní překližku s ochrannými patk


Častým omylem je myšlenka, že pokud máte dům, máte i dost místa. Opak je pravdou. Každá nová místnost vytváří novou potřebu úložného prostoru. Vezměte si chodbu. Ta je vstupní branou a zároveň skladištěm bot a bund. Tady se mi osvědčila kombinace vysoké skříně s vestavěnou lavicí. Lavice sama o sobě je ale málo. Pod její sedák jsem umístila výsuvné boxy na čepice a rukavice. Tento detail v single family home design ocení každý, kdo ráno shání druhou rukavici. A pokud máte v domě malé děti, oceníte, že vše je na dosah a zároveň mimo zrak. Žádné hromady na podlaze, žádné ranní dr


Nakonec bych ráda zmínila jednu past, do které jsem sama spadla. Když jsme zařizovali dům, koupili jsme do obýváku obří rohovou sedačku. Vypadala úžasně, ale zabrala tolik místa, že jsme ji museli po roce prodat. Na její místo přišla kompaktnější pohovka s výklopným lůžkem a s integrovaným stolečkem na kolečkách. Zázrak. Najednou bylo v místnosti vzduch a hosté měli kde spát. Single family home design není o honbě za velikostí, ale o promyšlenosti každého kusu. Ať už plánujete nový dům, nebo rekonstrukci starého, vždy si položte otázku: Kdo tu bude bydlet a co bude nejčastěji potřebovat. Odpověď vás nasměruje k řešením, která vydrží r


Nesmíme zapomenout ani na detaily, které dělají townhouse interior design skutečně útulným. Materiály hrají první housle. Do obývacího pokoje jsme zvolili křeslo s velvet upholstery, protože samet odráží světlo a opticky místnost prosvětluje. Kombinace s dubovou podlahou a bílými stěnami vytváří příjemný kontrast. Z vlastní zkušenosti ale radím, že na dětský pokoj samet nepatří. Skvrny od pastelek se z něj dostávají jen těžko a prach se na něm usazuje jako magnet. Naopak v ložnici nebo pracovně působí luxusně a hřejivě. Kupte si vzorník a zkuste látku přiložit k vašim stěnám a závěsům, světlo v místnosti barvu úplně změ


Neméně důležitá je ložnice manželů. Tady jsme udělali chybu my. Pořídili jsme obří postel s masivním čelem, která krade opticky půlku místnosti. Dnes bych vsadila na jednodušší rám, který nechá vyniknout podlahu a zeď. Pod postelí jsme ale nechali volný prostor pro velké úložné boxy na kolečkách. Nepůsobí to nijak luxusně, ale funkčně to zachraňuje situaci. Když přijde řeč na redesign, mnozí se soustředí jen na barvy stěn. Já radím začít od podlahy a od nábytku, který musí sloužit. Právě sedačka na spaní s kvalitní pěnou nebo foam mattress na pevném roštu rozhodne, zda se u vás hosté budou cítit vítaní, nebo budou přemýšlet, jak rychle od


Moje kamarádka řešila podobný rébus v garsonce, kde měla jen jeden volný kout na sezení a spaní. Pořídila si pull-out sofa s tenkým čalouněním, který se vysouval dopředu a zabíral skoro celou místnost. Její stěna byla prázdná, jen bílá omítka, a byt působil jako čekárna. Poradila jsem jí, ať zkusí sérii malých zarámovaných tisků do úzkého pruhu nad pohovkou. Výsledek byl okamžitý. Obrazy vytvořily vizuální rámec, který prostor "zastavil" a dodal mu řád. Když je sofa zatažená, wall art působí jako galerie. Když je rozložená na spaní, stane se z ní jakási čelenka nad hlavou hosta. Funguje to, protože lidské oko hledá opěrné body a prázdná stěna je pro něj ch