Kuchyně jako obývák aneb když nábytek musí sloužit všemu

Problém začíná u stropu. V panelákových garsoniérách se často zapomíná na to, že strop není jen bílá plocha, ale obrovský barevný reflektor. Pokud máte nízký strop a zvolíte sytou barvu na stěny, musíte strop natřít o několik odstínů světlejším tónem, než je běžná běloba. Já jsem sáhla po krémové s lehkým broskvovým podtónem. Výsledek? Místnost najednou dýchá, i když je v ní rozložená pohovka na spaní pro dva hosty. Ta pohovka má velvet upholstery v teplé hořčicové, a právě ta barva se odráží ve stropě jako jemný západ slunce. Když přijedou přátelé, nemusím řešit, že by se tu cítili jako v čekárně. Stačí rozložit click-clack mechanismus a během deseti vteřin je z gauče postel. Tenhle typ nábytku zachraňuje situace, kdy nemáte hostinský pokoj, ale přesto chcete, aby se u vás někdo vyspal lépe než na zemi zabalený v d


Klasické řešení typu sedačka s výsuvným šuplíkem na matraci často končí fiaskem. Tuhý kovový rám, tenká pěna a po půl roce proleženiny, které pozná každý host. Když jsem rekonstruovala svůj první byt, udělala jsem přesně tu chybu. Koupila jsem levnou pohovku, která vypadala dobře na fotce, ale po prvním přespání kamarádky jsem věděla, že tohle není cesta. Postel s úložným prostorem pod matrací se zdála být zbytečným luxusem, dokud jsem nezačala řešit, kam s přehozy, polštáři a sezónním oblečením. Dnes už vím, že úložný prostor není bonus, je to základ každé místnosti, kde chcete mít čisto a k


Minulý týden jsem měla na návštěvě kolegyni, která má v pronájmu malý byt o patnácti metrech. Postěžovala si, že nikdy neví, kam dát věci, když přijedou kamarádi. Ukázala mi fotku – všude bílá, pohovka na výsuv, ale žádné úložné prostory. Prý má matraci na spaní schovanou pod postelí, ale ta postel je tak malá, že se na ni vejdou jen dvě deky. Poradila jsem jí, ať zváží pohovku s úložným prostorem a hlavně ať změní barvy interiéru. Místo bílé ať zkusí teplý šedý odstín na stěnách a jeden výrazný prvek – třeba sametové polštáře na pohovce ve stejné barvě jako záclony. V malém prostoru barvy interiéru fungují jako kouzlo: dokážou vytvořit iluzi hloubky a tepla, aniž byste museli bourat


Samozřejmě existuje řešení, když nechcete obětovat styl. Kitchen furniture může být vyrobená na míru do výklenku, kde vznikne dokonalá spací nika. Já jsem si nechala od truhláře udělat skříňku na míru pod okno, do které se vejde matrace 160x200. Ve dne je to lavice s polštáři a stolem, v noci postel. Pod matrací je bed s storage, kam schovám vše od prkének na krájení po knihy. Ta kombinace ušetřila tolik místa, že jsem si konečně pořídila jídelní stůl, u kterého můžou sedět čtyři lidé, aniž by si opírali kolena o li


Další past, do které lidé při home renovation padají, je podcenění rozměrů. Koupíte krásnou pohovku, ale po složení zjistíte, že se do místnosti nevejde rozložená, nebo že blokuje dveře. Měřte, měřte a zase měřte. Ideálně si na podlahu nalepte maskovací pásku, abyste viděli, jaký prostor zabere rozložená postel. Stejně důležité je promyslet přístup k úložnému boxu. Pokud má sedačka zásuvku na lůžkoviny, musíte mít kolem ní aspoň 60 cm volného místa, abyste ji mohli pohodlně otevřít. Nic není horší, než když každý večer bojujete s pokličkou a přitom se snažíte nevzbudit spícího partn


Materiál sedačky je stejně důležitý jako mechanismus. Osobně miluju velvet upholstery, protože je příjemný na dotek a odolává skvrnám od kávy a červeného vína lépe než len nebo bavlna. Když se mi jednou podařilo vylít omáčku na sedák, stačilo otřít vlhkým hadříkem a samet vypadal jako nový. Samozřejmě záleží na hustotě vláken – levnější samet se může po pár letech "vyčechrat", ale u kvalitního kousku vydrží struktura. Navíc se hodí do kuchyně, protože se na něm neusazuje prach z mouky a koření tak snadno jako na hrubých textili�


Asi nejtěžší bylo sladit barevnou paletu s funkcí úložného prostoru. Když nemáte místo na skříň, musíte sáhnout po chytrém nábytku. Mám bed with storage, který vypadá jako obyčejná postel, ale pod matrací se otevírá celý box na sezónní oblečení, deky a polštáře. Je lakovaný v matně bílé, která se blíží barvě stěn, takže opticky mizí. Právě u takových kusů je klíčové, aby barva byla co nejblíže okolním stěnám, jinak začne místnost vypadat jako skladiště. Když jsem ho kupovala, bála jsem se, že bude působit jako levný kus z katalogu. Ale díky tomu, že jsem zvolila jemný krémový odstín se saténovým leskem, zapadl přesně. A pod ním mám slatted frame, který není vidět, protože je zakrytý, ale díky němu matrace dýchá a netvoří se plísně. To je detail, který oceníte až po roce spaní, když se probudíte svěží a ne zpocení jako v igelitovém py