Když lampa v obýváku svítí tam, kam nechcete
Když jsem poprvé vstoupila do bytu s otevřenou dispozicí, myslela jsem jen na světlo a vzduch. Žádné dveře, žádné chodby, jen jeden velký prostor, kde se vaří, jí, pracuje i spí. Realita přišla o pár týdnů později s první návštěvou příbuzných. Kde je sakra ložnice? Kde je postel? Najednou jsem stála uprostřed obýváku s matrací v náručí a přemýšlela, jak celý tenhle koncept schovat před zraky hostů za denního světla. Open space design není jen o tom zbořit zdi a koupit bílý gauč. Je to hlavně o tom, jak v jedné místnosti střídat role bydlení, aniž byste se v nich ztratili. A největší oříšek je vždy ten spá
Bohužel, ne vždy se podaří skloubit estetiku s úložným prostorem. Klasický rozkládací gauč s click-clack mechanismem vypadá skvěle, ale pod sedákem je jen dutý rám. Pokud toužíte po čalounění, které vás hladí po ruce, například po sametovém čalounění ve smetanové barvě, často zaplatíte za vzhled a prostor pod sedačkou je zcela prázdný. Pak nezbývá než využít boční kapsy na dálkové ovladače nebo podložit nohy nízkými krabicemi, které opticky splynou s podlahou. Já jsem to vyřešila nízkým boxem na kolečkách, který zasune přímo pod r
Moje první zkušenost s obkladovými panely na stěnu byla čiré zoufalství. Bydlela jsem v garsonce o dvaceti čtyřech metrech a každý centimetr prostoru byl drahý. Stěny byly holé, omítka popraskaná a já měla pocit, že na mě místnost padá. Pak jsem v jednom bytě uviděla, jak dokážou stěnové panely změnit atmosféru. Nešlo o žádné drahé řemeslné obložení, ale o jednoduché dřevěné lamely nalepené na jednu stěnu. Ten rozdíl byl ohromující. Místnost najednou působila tepleji a měkčeji, jako by dostala novou kůži. Tehdy mi došlo, že stěny nejsou jen pasivní plochy. Mohou být nástrojem, který změní celou dispozici bytu, aniž byste museli bourat pří�
Zvláštní kapitolu tvoří spaní v obývacím pokoji. Není to žádná ostuda, v Praze bydlí polovina lidí v garsonce. Ale musí to být pohodlné. Klasická rozkládací pohovka, která se mění v gauč s propadlým sedákem, je noční můra. Zkuste hledat model s kvalitním roštovým rámem. Když pod něj dáte pěnovou matraci o síle alespoň šestnáct centimetrů, možná se na tom vyspíte líp než v drahé posteli. Právě k tomu se hodí systém click-clack mechanismus, který je jednoduchý a stabilní. Rozložíte ho jednou rukou. A aby to celé nekazilo dojem z nově obložené stěny, zvolte pohovku s čalouněním ze sametu. Samet vypadá luxusně, ale hlavně je příjemný na dotek a krásně ladí s texturou dřeva na stě
Právě v malých bytech, kde každý metr čtvereční musí plnit tři funkce, přicházejí wall panels ke slovu úplně jinak, než si majitelé domů v rodinných vilách dovedou představit. Neřešíte tu jen estetiku. Řešíte akustiku, protože v paneláku slyšíte sousedovo rádio i jeho kašel. Panely s textilním povrchem nebo perforovaným dřevem dokážou pohltit ozvěnu a ztišit místnost. Když do toho přidáte koberec na podlaze, přestanete bydlet v ozvučnici. Třeba v ložnici, kde vám vedle leží rozkládací pohovka pro návštěvy, je ticho k nezaplacení. Panely navíc opticky zvětší prostor, pokud je položíte vodorovně. Zní to jako kouzlo, ale funguje to. Místnost se jakoby roztáhne do st
V bytě mé sestry, která má dvoupokojový panelák s typickým průchozím pokojem, jsme vyřešili spaní pro hosty pomocí výsuvné postele. Když je složená, vypadá jako komoda. Když ji vytáhnete, máte normální lůžko. A nad ní jsme na stěnu dali panely z recyklovaného dřeva. Každý kus má jinou strukturu, takže stěna žije. Sestra původně chtěla tapety, ale já jsem ji přesvědčila, že panely jsou praktičtější. Když se na ně omylem opře mokrý kabát, nic se nestane. Tapeta by ve vlhku začala plesnivět nebo se loupat. Dřevěné obložení, pokud je lakované, odpustí i kapku červeného vína. A to se v malém bytě, kde jíte, spíte i pracujete, stává častěji, než byste ček
Když se řekne home organization, většina lidí si představí dokonale srovnané police z instagramových feedů. Jenže realita je často jiná. Bydlím v panelákovém dvoupokoji, kde každý centimetr hraje roli a kde hosté přespávají na sedačce, která zároveň slouží jako jídelní kout. Teprve když do místnosti vnesete gauč, který musí v noci sloužit jako ložnice, zjistíte, že organizace domova není o tom mít věci na svém místě, ale o tom, aby se ty věci vůbec do bytu vešly. A nejde jen o skříně. Jde o nábytek, který maká na dvě směny. Moje první velká lekce přišla s nákupem rozkládacího kře
Materiál? Zpočátku jsem si myslela, že do světlého bytu patří jen len a bavlna. Pak jsem si všimla, jak rychle se na světlém povrchu objevují fleky od kávy a mastné otisky prstů. Dneska bych sáhla po velvet upholstery, tedy sametovém čalounění. Zní to luxusně, ale v praxi je to jedno z nejpraktičtějších řešení. Samet odpuzuje vodu, snadno se čistí navlhčeným hadříkem a na dotek je příjemný, i když v něm trávíte večer u televize. Navíc tlumí hluk a v otevřeném prostoru, kde se odráží každý zvuk, je to obrovská výhoda. Zvolila jsem tmavě modrý odstín, na kterém prach není vidět a zároveň opticky odděluje zónu na spaní od kuchyňské li