Editing Co prozradí staré cesty a schody o zaniklých usedlostech

Poté se zaměřte na detaily, které jsou klíčem k dataci. Všímejte si kamenných článků: portálů, ostění oken, říms. Gotické portály mají lomený oblouk, renesanční portály jsou často zdobené rustikou a bosáží. Barokní portály jsou bohatě členěné s volutami a kartušemi. Na fasádě hledejte také letopočty, monogramy nebo erby. Často bývají umístěny nad vchodem nebo na nároží. Pokud najdete erb, můžete podle něj určit rod, který budovu nechal postavit, a tím i přibližné stavební období.<br><br>Od hrubé stavby k detailům: čím začít a na co se zaměřit Prvním krokem je pozorování celkové siluety. Sledujte proporce oken, jejich rozmístění a velikost. Úzká a vysoká okna napovídají gotiku, zatímco široká, často sdružená okna s bohatými šambránami jsou typická pro renesanci. Baroko poznáte podle oválných oken a dynamických štítů. Nezapomeňte si prohlédnout i střechu – mansardová střecha je známkou baroka, zatímco valbová může být starší. Důležité je také sledovat stavební materiál: lomový kámen, cihla, hrázděné zdivo – každý materiál má svou vypovídací hodnotu.<br><br>Nejdůležitější je uvědomit si, že asanace měla dvě roviny. Na jedné straně to byla demolice nevyhovujících, vlhkých a přelidněných domů, které byly zdrojem epidemií. Na straně druhé to byla výstavba nových činžovních domů s byty, které měly být světlé, vzdušné a s tekoucí vodou. Dnes na místě původního ghetta najdete novorenesanční a secesní fasády, které mají s židovským městem pramálo společného. Pokud chcete identifikovat, kde ghetto stálo, zaměřte se na ulice jako Maiselova, Jáchymova či Široká, které si alespoň částečně zachovaly původní trasování.<br><br>Jak se původní zástavba ztrácí pod novou vrstvou města Praktický postup, jak dnes rekonstruovat podobu zaniklého ghetta, spočívá v porovnávání historických katastrálních map s dnešními. Stačí si vzít starý plán Josefova z roku 1840 a porovnat ho se současnou mapou. Zjistíte, že mnoho dnešních ulic vede po hranicích bývalých dvorků a zahrad. Typickou chybou je předpokládat, že novostavby stojí přesně na půdorysu starých domů. Ve skutečnosti byla řada ulic rozšířena a parcely sceleny, takže se nové bloky domů vůbec neshodují s původními.<br><br>Typickou chybou je zaměřit se pouze na jeden prvek a z něj usuzovat na celek. Například novogotická budova z 19. století může mít goticky vypadající okna, ale použité materiály a způsob provedení prozradí její skutečné stáří. Proto je klíčové kombinovat více znaků najednou. Stejně tak pozor na přehnané interpretace – stopy po přestavbě nemusí nutně znamenat staletou historii, mohlo jít o nedávnou rekonstrukci. Vždy je dobré porovnat více budov v okolí a všímat si rozdílů i podobností.<br><br>Druhý krok spočívá ve studiu stavebních dokumentů z asanačního fondu, které podrobně popisují, které domy byly zbořeny a jaké materiály se z nich získaly. Dnes tyto dokumenty najdete v archivech a jejich čtení vám umožní přesně určit, které části Josefova jsou skutečně původní. Pamatujte, že ušetřeny byly jen tři synagogy a radnice, které dnes stojí jako ostrovy uprostřed zcela nové zástavby. Většina běžné zástavby, tedy domy, ve kterých bydleli lidé, byla nenávratně zničena.<br><br>Kde hledat nejznámější výjevy a co znamenají Největší pozornost si zaslouží severní průčelí směrem k Hradu. Zde uvidíte výjevy ze Starého zákona – například Davida s Goliášem nebo Samsona s lvem. Tyto scény nebyly vybrány náhodně: Schwarzenbergové se tak chtěli přihlásit ke statečnosti a síle. Když stojíte přímo proti fasádě, hledejte nad okny druhého patra malé pásky s latinskými nápisy. Jsou často přehlížené, ale právě ony vysvětlují souvislosti mezi jednotlivými obrazy.<br><br>Na závěr si naplánujte dostatek času – prohlídka všech zajímavých domů vám zabere přibližně dvě hodiny. Pokud přijedete autem, počítejte s tím, že parkování je v rezidentní zóně a bez povolení zde nenajdete místo. Raději využijte tramvaj na zastávku Na Výšinách a k osadě dojdete pěšky přes park. Po prohlídce se můžete občerstvit v nedaleké kavárně, ale to už je jiný příběh.<br><br>Nejprve si všimněte techniky. Sgrafito vzniká tak, že se na zeď nanese tmavá vrstva (často s popelem) a přes ni světlá omítka. Do ještě vlhké světlé vrstvy se pak škrábe obrazec, takže vznikne kontrast mezi bílou a tmavou podkladovou barvou. U Schwarzenberského paláce je použita technika tzv. psaníkové sgrafity, kdy jsou linky ostré a jemné. Při prohlídce si všímejte, že jednotlivé příběhy nejsou oddělené rámy, ale plynule přecházejí jeden do druhého – typický renesanční princip.